Bowling
Zpět
Bowling
Bowling je halový sport, ve kterém se hráč snaží hozenou koulí srazit co možná nejvyšší počet kuželek na konci dráhy. Historie hry sahá do 4. tisíciletí před naším letopočtem a ačkoliv je hra podobná kuželkám, jsou mezi oběma sporty odlišnosti. Pro hraní bowlingu je třeba mít bowlingovou dráhu s deseti kuželkami, specifickou bowlingovou kouli a vhodné jsou i speciální boty. V kuželkách je na dráze jen devět kuželek a liší se i koule.
Během bowlingové hry hází hráč v deseti kolech na kuželky a snaží se je všechny porazit. Pokud se mu to nepovede prvním hodem, má k dispozici ještě hod druhý. V případě, že v posledním – desátém – kole shodí nejpozději druhým hodem kuželky všechny, hází v tomto kole ještě potřetí. Za celou hru lze získat maximálně 300 bodů, přičemž se počítají poražené kuželky a navíc, v případě poražení všech kuželek, existují bodové bonifikace.V bowlingu se pořádají turnaje, a to jak v celosvětovém měřítku, tak v měřítku kontinentálním či národním. V České republice se hráči závodního bowlingu sdružují v České bowlingové asociaci.
Výhodou bowlingu je skutečnost, že neklade fyzické omezení na hráče, takže se v něm může rovnocenně vzájemně poměřovat jak dítě, tak i senior. Díky rychlému střídání hráčů na dráze má hra napětí a spád, neboť hráči mohou vzájemně porovnávat své průběžné výsledky a aktuální bodové zisky. Jedná se o sport pohodlný a bezpečný a díky skutečnosti, že se jeho zápasy konají v krytých prostorech, i nezávislý na případné nepřízni počasí
Historie
Kuželky, předchůdce bowlingu, v 16. století
Předměty připomínající kouli a kuželky, tedy propriety potřebné ke kuželkám, předchůdci bowlingu, byly roku 1930 nalezeny během vykopávek v Egyptě britským antropologem Sirem Flindersem Petriem v dětském hrobě. Pocházely přibližně z období 3200 let před naším letopočtem. Do objevů v Egyptě se za místo vzniku kuželek považovalo území dnešního Německa v době okolo roku 300 našeho letopočtu, kam vznik umístil německý dějepisec William Pehle. Hra tehdy byla součástí náboženského obřadu a o těch, kterým se podařilo kuželky srazit, se říkalo, že mají dobrou povahu. Ti, jimž se to nepovedlo, museli učinit pokání. Ve středověku se hra rozšířila v Anglii do té míry, že roku 1366 král Eduard III. kuželky zakázal, aby muže neodpoutávaly od tréninku lukostřelby, populární byla i za panování Jindřicha VIII. (1509–1547). Kuželky se rozšířily i do dalších zemí Evropy (hrál je například také německý teolog Martin Luther). V každé ze zemí se však používala mírně odlišná pravidla.
Díky zámořským objevům a kolonizaci Ameriky se kuželky dostaly i za oceán. Zde je hráli osadníci pocházející z Anglie, Německa či Nizozemí. První zmínka o hře ve vážné americké literatuře se objevila v povídce Rip Van Winkle Washingtona Irvinga, ve které titulního hrdinu probudil zvuk padajících kuželek. Prvním dlouhodobějším hřištěm na území Spojených států bylo pravděpodobně travnaté hřiště v prostorách „New York´s Battery area“ (vojenské baterie) v dnešním centru New Yorku. To místo je dnes nazýváno „Bowlingový trávník“.
V roce 1841 byl v Connecticutu vydán zákon, který kuželky zařadil mezi zakázané hazardní hry. Pro obejití tohoto zákazu byla do hry přidána ještě jedna kuželka (zákon totiž zakazoval hru na devět kuželek), upravil se jejich rozměr a rozestavení, pozměnil se též průměr a hmotnost koule, na dráhu se položily parkety a hra se navíc přejmenovala na „bowling“. Protože se jako časté výmluvy prohrávajících objevovaly stížnosti na špatnou údržbu venkovních bowlingových drah, začali vlivní průmysloví magnáti instalovat bowlingové dráhy do krytých budov. Nejprve tyto herny sloužily pro potěšení svých majitelů, avšak postupně se otevřely veřejnosti, čímž se zvýšila popularita celé hry. V některých amerických státech (například New York, Ohio nebo Illinois) se na přelomu 18. a 19. století stal bowling převládajícím sportem. Mezi jednotlivými americkými státy ovšem nebyly rozměry bowlingových koulí či kuželek totožné. Proto se restauratér Joe Thum rozhodl k jejich standardizaci, zároveň vytvořil i americkou reprezentaci, jejíž hráči se rekrutovali z různých bowlingových klubů. V září 1895 vznikl v newyorské Beethoven Hall „Americký bowlingový kongres“ (v originále American Bowling Congress), který téhož roku vydal první pravidla bowlingu. Ženy se o bowling začaly zajímat později, až ve druhé polovině 19. století, a v roce 1917 v St. Louis založily ženský mezinárodní kongres (již existující „Americký bowlingový kongres“ totiž sdružoval pouze muže) a předseda ženského kongresu Dennis Sweeney vyzval nejlepší hráčky ženské ligy k uspořádání bowlingového turnaje a následnému založení „Ženského národního bowlingového kongresu“.
Rozvoji bowlingu napomohl rozvoj technologie herních potřeb. Koule (či spíše míče) se do té doby vyráběly z velmi tvrdého dřeva, které v roce 1905 vystřídala první bowlingová koule „Evertrue“, na níž v roce 1914 navázala koule vyvinutá firmou „Brunswick Corporation“ z velmi kvalitní pryže. Jiné materiály se začaly používat i na povrchy drah. Průlom znamenal též vynález automatického zvedače a stavěče kuželek od Gottfrieda Schmidta, který tento svůj patent předal firmě American Machine & Foundry Company (AMF). Ta provedla jeho první instalaci v roce 1951 v Michiganu a o rok později byla produkce modelů zahájena. Roku 1950 začala rozhlasová stanice NBC jako první vysílat rozhlasové reportáže z „Championship Bowling“. Zpravodajství se objevovalo v pořadech „Make That Spare“, „Celebrity Bowling“ a „Bowling For Dollars“. Po vzniku a rozšíření televize přišla stanice ABC s prvním přenosem bowlingového zápasu „Pro Bowlers Association“ (1961). Rozšíření bowlingu do médií mělo vliv na zvýšení náklonnosti a zájmu Američanů o tento sport.
Ze Spojených států amerických se bowling začal postupně rozšiřovat do dalších zemí světa. Pomohly tomu i bowlingové soutěže. První mistrovství světa amatérů v bowlingu se konalo v roce 1923 a od té doby probíhá každé čtyři roky. Dříve se šampionáty žen i mužů konaly společně, avšak kvůli velkému rozmachu bowlingu a omezené kapacitě heren (byť se soutěže hrály v hernách se 30, 40 i více drahami) bylo nutné tyto soutěže rozdělit. Každý sudý rok mají svou soutěž muži, každý lichý rok ženy. Mezinárodní soutěže mají též junioři a hráči mladších věkových kategorií. Navíc vznikly i profesionální ligy, a to jak v Americe, tak v Evropě („Evropská tour“). V nich se utkávají nejlepší hráčky a hráči; každoročně se hraje exhibiční utkání Ameriky proti Evropě, jehož se účastní na každé straně čtyři nejlepší muži spolu se čtyřmi nejlepšími ženami. Byť má bowling ve světě daleko více příznivců a hráčů než třeba curling nebo moderní pětiboj (hraje ho téměř 100 milionů lidí ve více než 90 zemích světa), součástí olympijských er zatím není.
Česká republika dříve patřila v kuželkách ke světovým velmocem. Přesto však je zde bowling, tedy hra kuželkám podobná, poměrně mladým sportem, neboť první bowlingová centra se začala objevovat až po Sametové revoluci v první polovině 90. let 20. století. Jejich síť se ale rychle rozšiřuje a také hráčů přibývá. Začaly se pořádat první komerční turnaje a v roce 1997 se uskutečnilo první mistrovství republiky, které se od té doby pořádá každým rokem.
Rozdíl mezi bowlingem a kuželkami
Byť je bowling velmi podobný klasickým kuželkám, neboť v obou hrách je snahou hráče shodit hodem co možná nejvíce kuželek, existuje mezi oběma hrami několik rozdílů. V bowlingu je na dráze postaveno 10 kuželek do obrazce tvaru trojúhelníku, který směřuje jedním hrotem k hráči. V kuželkách se hraje pouze s devíti kuželkami, jež jsou sestaveny do obrazce kosočtverce a kuželky jsou oproti bowlingovým i menší. Bowlingové koule jsou větší než koule kuželkové, mají tři otvory, jsou ebonitové nebo reaktivní s excentrickým jádrem a všechny koule mají sice striktně daný totožný průměr, ale vzájemně se liší svojí hmotností. Kuželková koule je hladká, nemá otvory a váží vždy 2,85 kg. S ohledem na větší velikost koulí i kuželek je v bowlingu daleko snazší shodit všechny kuželky jednou ranou. Při bowlingu je navíc možné používat i vlastní přinesené koule, kdežto v kuželkách se smí ke hře použít pouze ty koule, které jsou k dispozici v kuželně.
Tím, že je bowlingová dráha pevná, umožňuje házet koule až několik metrů za koncovou čáru odhozu. U kuželek jsou dráhy ze saduritu, a proto jsou sice tvrdé, ale zároveň také křehké, takže kouli není možné na dráhu házet, nýbrž je nutné ji pokládat, aby se ve chvíli vstupu z rozběhové prostoru na dráhu (tedy před čárou odhozu) již valila. To činí kuželky fyzicky náročnější a jejich hru namáhavější. Při bowlingu je navíc u hráčů vyžadována speciální obuv. Tato podmínka u kuželek neplatí a lze je tedy hrát v jakékoliv sportovní obuvi.
Kuželky se od bowlingu liší též systémem hry. V kuželkách hraje na dráze jen jeden hráč a to tak dlouho, dokud nenahází stanovený počet hodů (25, 50, ale někdy i více). Naproti tomu v bowlingu se hráči střídají po jednom nebo dvou hodech, čímž má hra daleko větší spád a napětí, protože si hráči mohou okamžitě porovnávat své výsledky s ostatními soupeři. Liší se také počítání shozených kuželek. Zatímco v kuželkách se započítávají jen ty kuželky, které skutečně spadnou, v bowlingu je možné získat navíc bonusové body za shození všech kuželek
Potřebné náležitosti a vybavení ke hře
Bowling se hraje v halách na dráze, na které stojí deset kuželek postavených do tvaru rovnostranného trojúhelníka, jehož jeden vrchol směřuje k hráči. Kuželky se hráč snaží srazit hozením koule. Hru je nutné hrát ve speciální obuvi a je možné využívat i další vybavení a doplňky
Dráha
Dráha je obdélníkového tvaru o délce 60 stop (tj. 18,30 m) a šířce 42 palců (tj. 1,05 m).[ Vyrovnaná musí být na 0,004 palce (tj. 0,102 milimetrů). Je vyrobená ze dřeva nebo umělé hmoty[1] a skládá se z 39 až 42 tenkých podélně položených pásů, které jsou navíc pro lepší rozpoznání střídavě světle a tmavě zbarveny. Na jedné kratší straně plynule navazuje na prostor rozběžiště mající délku nejméně 4,57 m, od kterého je oddělena čárou přešlapu (anglicky Foulline). Na opačném konci jsou sestaveny kuželky do předepsaného tvaru. Po zbylých, delších, stranách jsou žlábky (o šířce 23 – 24 cm a hloubce 5 cm), do kterých koule spadne, jestliže se neudrží na dráze. Žlábkem je koule – aniž by některé kuželky srazila – dopravena do prostoru za kuželkami, odkud ji stroj vrátí zpět do podavače koulí, aby byla k dispozici pro další hod. Navíc je možné podél dráhy (těsně na její hranici se žlábky) nechat zvednout takzvané bumpery podobající se malým mantinelům, čímž se kouli zabrání v pádu do žlábku. Pak bude hra bavit například i malé děti, které s udržením koule na dráze mívají velké problémy.
Od čáry přešlapu ke středu první kuželky má dráha délku 18,29 m. Povrch dráhy je z lakovaného dřeva, přičemž prvních 15 stop (cca 4,57 m) je vyrobeno z javorového dřeva (kvůli jeho schopnosti odolat nárazu nejtěžší, 16 librové koule) a zbytek je z borovice. Dráha je obvykle ošetřena olejem. Pro snazší míření jsou na dráze orientační body. Na začátku dráhy je (obvykle osm) teček (anglicky Dots) a ve vzdálenosti 12 stop od čáry přešlapu je sedm šipek (anglicky Arrows). Další čtyři řady teček jsou umístěny i v prostoru rozběžiště. Jak tečky, tak šipky jsou umístěny symetricky podle podélné osy dráhy.
Ošetřování dráhy se provádí nanášením vrstvy minerálního oleje sloužícím jako ochrana proti jejímu poškození, aby se dráha ochránila před vysokou teplotou, která vzniká při dopadu koule. Nanášení provádí pracovník bowlingové herny pomocí speciálního mazacího přístroje, který nejprve setře olej stávající a pak nanese vrstvu novou. Vrstva se nenanáší po celé dráze rovnoměrně. To, jak je olej na dráze rozprostřen, určuje tzv. „mazací model“. Průměrná délka namazané plochy je 39 stop. Délka do 35 stop se považuje za krátké mazání a do 45 stop je mazání označováno za dlouhé. Každá herna má též svůj vlastní mazací model označovaný jako „house“, tedy domácí.
Mazání dráhy nemá na rovinné hraní bowlingu vliv, avšak v případě reaktivního hraní, kdy hozená koule těsně před porážením kuželek vytočí oblouk, již způsob mazání vliv má, neboť význam nemá jen délka namazaného úseku, nýbrž i tloušťka vrstvy namazaného oleje. Pokud je na dráze oleje příliš, je dráha moc rychlá (anglicky Fast Lane). V opačném případě, kdy je na naneseno oleje málo, je dráha suchá (anglicky Dry lane). Rozdíl je i ve způsobu hraní, kdy na krátkém mazání se hraje spíš u žlábku, naopak u dlouhého mazání se hraje spíše středem, což zajistí, že koule skoro nezahýbá a do kuželek se stočí až těsně před kuželkami. Je to proto, že koule roztočená na oleji klouže, avšak na suché dráze zabírá, přilne k jejímu povrchu a následkem toho začne zahýbat. V hernách, kde je chladněji, drží olej na dráze více. Naopak tam, kde je tepleji, se olej vytahává dozadu a postupně se vydírá z dráhy, což vede k situaci, že koule sklouzává dál po dráze. Na vydřené dráze naopak koule začíná zahýbat dřív.Z důvodu měnění vlastností dráhy v průběhu delších zápasů jsou proto při významných soutěžích dráhy pravidelně čištěny a olejovány nejpozději po odehrání 24 her nebo po třech hodinách od předchozího mazání.
Setření stávající vrstvy oleje či nanesení vrstvy nové trvá přibližně dvě minuty. Mazací stroj je na začátek dráhy (v místě čáry přešlapu) umístěn obsluhujícím pracovníkem, avšak dále po dráze se již pohybuje samočinně pomocí elektrických motorků. Způsob mazání (tedy mazací model) je do stroje nahrán a počítač jej pak na příslušná místa dráhy umístí automaticky.
Kužekly
Ke hře bowlingu je třeba deseti kuželek, které jsou před zahájením hry ustaveny na dráze do předepsaného trojúhelníkového obrazce. Jednotlivé pozice kuželek v bowlingu nemají – oproti hře kuželky – svá označení jménem. Identifikují se proto čísly od 1 do 10, přičemž kuželka číslo 1 stojí nejblíže k hráči, kuželka číslo 7 v zadní řadě úplně vlevo a na druhém konci zadní řady je kuželka číslo 10. Každá z kuželek je vysoká 12 stop (tj. 38,1 cm) a v oblasti břicha dosahuje její průměr 4,75 palce (tj. asi 12 cm). Hmotnost kuželky se pohybuje v přesně vymezeném rozsahu od 1530,89 gramů do 1644,27 gramů, tedy zhruba 1,5 kg.Těžiště kuželky musí být v rozmezí 14,29 až 15,24 cm nad její základnou a musí umožnit její pád již při náklonu o 8 stupňů. Vyrobené jsou z plastu a na povrchu jsou potažené javorovým dřevem.
Koule
Kuželky se sráží hozením tvrdé plastové koule, přičemž existují různě velké a těžké koule (hmotnosti 6 až 16 liber). Obvod koule však nesmí překročit 27 palců (tj. 68,6 cm) a hmotnost 7,25 kg. Pro snadnější uchopení mají koule tři mělké otvory na prsty.
Původně se bowlingové koule vyráběly ze dřeva. Pak se používaly koule gumové. Ty se nejprve vyráběly z čisté gumy, když však ale Spojené státy na začátku čtyřicátých let vstoupily do druhé světové války, stala se čistá guma strategickou surovinou pro zbrojařský průmysl a pro bowlingové koule se začala používat guma syntetická. Mezi její největší výrobce tehdy patřily firmy Brunswick, Manhattan, Ace a Ebonite.
Na konci padesátých let 20. století se započalo s výrobou polyesterových koulí. Jejich výhodou je dlouhé držení směru po odhozu i možnost jejich vyvedení v různých barevných kombinacích. Posléze polyesterové koule zcela vytlačily koule gumové. Na počátku 80. let byla firmou AMF představena polyuretanová koule. Ta se i přes svou poměrně vysokou cenu velmi rychle rozšířila mezi hráče bowlingu a vytlačila koule předchozí. Během poslední dekády 20. století se užívaly koule z reaktivního polyuretanu. Takové koule mají větší tření a lépe zajedou na hráčem zamýšlené místo. Na přelomu 20. a 21. století přišla firma Brunswick s koulemi z proaktivního polyuretanu. Ty jsou vyrobeny z polyuretanové pryskyřice obsahující malé krupičky. Ty umožňují hráčům snáze dosahovat strike (porazit všechny kuželky jedním hodem). Protože však byly koule pórovitější, absorbovaly více oleje, kterým se profesionální dráhy mažou, a dráhy bylo tedy nutné častěji mazat.
Uvnitř koule je jádro, které stanovuje její hmotnost, a svým umístěním také určuje, jak koule dokáže na dráze zatočit. Koule pro rovinné hraní, jež po dráze běží v přímém směru, má jádro obyčejné, kulaté. Naproti tomu v koulích pro reaktivní hraní jsou umístěny speciální bloky, které posunou těžiště koule mimo její střed. S ohledem na skutečnost, že umístění jádra v reaktivních koulích není jednotné, je nutné, aby měl každý hráč svoji vlastní, „na míru“ udělanou kouli.
Koule pro rovinný bowling či dohazování, které jsou v hernách dostupné, jsou často různě zbarvené, a to tak, že každé hmotnosti (v hernách jsou obvykle k dispozici koule v hmotnostech 6 až 16; hmotnost koule je výrazným číslem uvedena přímo na stěně koule) je přiřazena určitá barva. Tato barva však nemusí být v různých hernách stejná.
Pro výběr správné koule neexistuje jediné pravidlo. Platí jich více a je třeba je zkombinovat. Tělesná hmotnost hráče se převede na libry (jedna libra odpovídá 0,454 kg). Z této hodnoty se stanoví její jedna desetina a ta by měla určovat váhu vhodné koule v librách. U dětí platí, že jejich věk udává přímo librovou hmotnost koule. Pro určení vhodné hmotnosti koule lze také udělat test, kdy hráč natáhne před sebe ruku a do dlaně si položí kouli. Ta nesmí ruku stahovat dolů, ale zároveň nesmí být ani lehká.
Při pořizování nové koule je možné si pořídit koule dvě, aby hráč nemusel po první hodu čekat, než se mu koule vrátí zpět. V takovém případě je důležité, aby obě koule měly stejnou hmotnost.
Obuv a oděv
Bowlingová obuv je specifická tím, že její kožená podrážka je vpředu, v místě špičky, kluzká, oproti patě, která neklouže. Tato jejich vlastnost se využívá při poslední fázi odhodu bowlingové koule. Speciální boty jsou nutné také proto, aby při hře v běžných botách nedošlo k poškození povrchu v místech rozběhu. Pokud hráč vlastní bowlingové boty nemá, je možné si je v bowlingové herně půjčit, ať už zdarma či za malý poplatek. Jsou však i takové herny, kde speciální boty nejsou vyžadovány.
Pro hraní bowlingu není nutné specifické oblečení. Vhodnější jsou volnější oděvy, aby při hodech nedocházelo k roztržení oděvů. Protože se bowling často hraje v halách, není potřeba se oděvem přizpůsobovat aktuálnímu počasí. Je možné si tak obléknout volné kalhoty (u žen i sukni či kalhotovou sukni) a tričko s krátkým či dlouhým rukávem či kalhoty sportovní s polokošilí. V letních měsících se tolerují i kraťasy. Naopak tepláky, i značkové, se nepovažují za vhodný bowlingový oděv. Při soutěžích je ovšem předpisovým oblečením tričko s límečkem a pro muže dlouhé kalhoty, resp. středně dlouhá sukně pro ženy.
Ostatní vybavení
K dalšímu vybavení, které je možné u bowlingu využít, patří:
-
pomůcky pro ruku a zápěstí (rukavice, tape (proužky) k obvázání hráčových prstů)
-
náhradní ponožky (v některých hernách jsou k dispozici i jednorázové hygienické)
-
vložky, jimiž se vyzpevní díry v kouli, aby při odhodu lépe držela na ruce
-
puffball, tedy míček napuštěný práškem, který vysušuje ruce
-
utěrka a čištiče ve spreji k setření oleje, jenž se na kouli dostává setřením z čerstvě namazané dráhy
-
bowlingová taška
Princip hry a počítání bodů
Hra se skládá z deseti kol, někdy nazývaných „frame“. Snahou hráče je v každém z deseti framů porazit hozenou koulí všechny kuželky, které jsou na dráze postaveny. Pokud se to hráči nepovede jedním hodem, následuje ihned po prvním hodu (a případném odklizení poražených kuželek) hod druhý.Takto se hráči střídají postupně za sebou, než odehrají celý bowlingový zápas na dané dráze. Pokud hráč v posledním frame porazí po prvním, případně po druhém, hodu všech 10 kuželek, hází ještě dvakrát, resp. jednou, takže v desátém frame hází celkem třikrát. Po odehrání všech hráčů na dané dráze zápas končí a vítězem se stává ten hráč, který dosáhne v součtu nejvíce bodů. Body se započítávají za poražené kuželky v daném frame a v případě, že se hráči podaří porazit kuželky všechny, následují bodové bonifikace.Nejvyšší možný bodový zisk za celou hru je 300.Hře, v níž je dosažen, se říká „Perfect game“.
Níže jsou popsány možné herní situace a u každé je uveden i příklad s vysvětlením počítání bodů. Příklad je uveden na ukázce tabulky se skórem (někdy nazývané „scoring list“), z níž je vždy zobrazen jen její začátek. Její struktura je:
-
řádek udává číslo frame (1 až 10)
-
řádek zobrazuje počet poražených kuželek (číslem či specifickým symbolem)
-
řádek ukazuje průběžný součet dosažených bodů v dané fázi hry
Neporažení všech kuželek v jednom frame
V případě, že hráč ani po druhém hodu nesrazí všech 10 kuželek, započítá se hráči bodový zisk odpovídající počtu poražených kuželek.
|
1 |
2 |
3 |
4 |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
1 |
6 |
|
|
|
|
|
|
|
7 |
|
|
|
||||
V příkladu hráč v prvním frame porazil prvním hodem 1 kuželku a druhým hodem 6 kuželek, takže celkově se mu za daný frame započítá 7 bodů (1 + 6).
Žlábek nebo neporažení kuželek
Pokud koule spadne do žlábku a neporazí tak žádné kuželky, objeví se ve scoring listu symbol spojovníku. Totéž nastane, pokud koule při hodu neporazí žádné kuželky.
|
1 |
2 |
3 |
4 |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
- |
- |
5 |
- |
|
|
|
|
|
0 |
5 |
|
|
||||
V příkladě v prvním frame skončila koule v obou dvou hodech ve žlábku a neporazila tak žádnou kuželku. Proto se za tento frame započítala 0 bodů (0 + 0). Ve druhém frame shodil hráč prvním hodem 5 kuželek, avšak při druhém hodu spadla koule do žlábku, aniž by kteroukoliv ze zbylých kuželek porazila, nebo byla špatně mířená a žádnou ze zbylých kuželek neporazila. Proto se do scoring listu započetly pouze sražené kuželky, tedy 5 (5 + 0). V celkovém součtu má hráč po druhém frame 5 bodů (0 + 5).
Spare
Spare (čti spér) představuje situaci, kdy hráč pomocí dvou hodů, které má v daném frame k dispozici, shodí všech 10 kuželek. Nezáleží přitom na konkrétním počtu kuželek shozených jednotlivými hody; podstatný je celkový počet kuželek shozený po druhém hodu. Za takový frame se hráči počítá 10 bodů (za 10 sražených kuželek) a navíc se ještě připočítává počet sražených kuželek v následujícím hodu koulí. Ve scoring listu se místo počtu kuželek shozených druhým hodem zaznamená symbol lomítka
|
1 |
2 |
3 |
4 |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
3 |
/ |
2 |
5 |
|
|
|
|
|
12 |
19 |
|
|
||||
V příkladu hráč v prvním frame porazil prvním hodem 3 kuželky a druhým hodem 7 kuželek, které zbývaly. Dosáhl spare a proto je místo 7 symbol lomítka. V prvním hodu druhého frame porazil 2 kuželky a ve druhém hodu 5 kuželek. Celkový bodový součet se pro první frame počítá coby počet bodů za první frame plus počet kuželek poražených prvním hodem ve druhém frame, tedy 12 (10 + 2). Protože ve druhém frame hráč neshodil všechny kuželky, počítají se dosažené body sečtením poražených kuželek (2 + 5). Průběžný bodový součet po druhém frame je tudíž 19 (12 + 7).
Strike
Strike (čti strajk) je označení situace, kdy prvním hodem ve frame nastane shození všech (tedy 10) kuželek. Druhý hod se v takovém případě již nehází. Za tento frame se hráči počítá 10 bodů (za 10 sražených kuželek) a k tomu se ještě připočítávají body získané během dvou následujících vypuštění koule. Ve scoring listu se místo počtu shozených kuželek zobrazí symbol X.[12]
Dosažení dvou strike za sebou se někdy označuje jako „Double strike“ (či jen „Double“) a dosažení tří strike za sebou jako „Triple strike“ (či „Triple“).V roce 2001 dokázal Američan James Hylton shodit všechny kuželky, tedy zahrát strike, ve 36 hodech za sebou, čímž ustavil světový rekord
|
1 |
2 |
3 |
4 |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
X |
4 |
3 |
8 |
1 |
|
|
|
17 |
24 |
33 |
|
||||
V příkladu hráč v prvním frame porazil prvním hodem všech 10 kuželek, čímž zaznamenal strike. V prvním hodu druhého frame porazil 4 kuželky a ve druhém hodu 3 kuželky. Ve třetím frame postupně porážel 8 kuželek prvním hodem a 1 kuželku druhým hodem. Celkový bodový součet se pro první frame počítá jako počet bodů za první frame plus počet kuželek poražených během následujících dvou hodů. Za první frame tedy hráč získává 17 bodů (10 + 4 + 3). Vzhledem k tomu, že ve druhém frame neshodil hráč všechny kuželky, započítají se mu body odpovídající počtu poražených kuželek, tedy 7 (4 + 3). Průběžný bodový součet po druhém frame je tudíž 24 (17 + 7). Ve třetím frame hráč opět neporazil všechny kuželky, a tudíž jsou body počítány jako součet poražených kuželek, tedy 9 (8 + 1). Celkový průběžný součet po třetím frame tak je 33 (17 + 7 + 9).
Faul
Faul (čti faul) znamená přešlap. Nastane ve chvíli, kdy hráč překročí čáru na počátku bowlingové dráhy. Přešlap je hlídán automaticky (fotobuňkou). Body, které mohl hráč tímto hodem získat, se nepočítají. Pokud se přešlapu dopustil v prvním hodu daného framu, může házet ještě hod druhý.
|
1 |
2 |
3 |
4 |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
F |
8 |
|
|
|
|
|
|
|
8 |
|
|
|
||||
V příkladu hráč v prvním frame zaznamenal v prvním hodu přešlap a počet shozených kuželek, byl-li nějaký, se mu tak neeviduje. Druhým hodem porazil 8 kuželek, a tak se mu za frame počítá 8 bodů (0 + 8).
Split
Split (čti split) – lidově často parohy – označuje situaci, kdy po prvním vypuštění koule v daném frame je poražena jednak první kuželka a dále jedna nebo více kuželek mezi dvěma v řadě nebo před sebou stojícími kuželkami. Poražení všech zbylých kuželek druhým hodem je obtížné, avšak nikoliv nemožné. Split je ve scoring listu zvýrazněn zakroužkováním či orámováním čísla vyjadřující počet sražených kuželek v hodu, v němž ke splitu došlo. Bodově však tato situace nijak zvýhodněna není.
|
1 |
2 |
3 |
4 |
||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
7 |
2 |
|
|
|
|
|
|
|
9 |
|
|
|
||||
V příkladu hráč v prvním frame porazil prvním hodem 7 kuželek a zároveň zaznamenal split. Druhým hodem tohoto frame porazil 2 kuželky, tudíž se mu celkově za daný frame započítá 9 bodů (7 + 2).
Perfect game
Perfect game (čti Perfekt gejm) je označení pro hru, v níž hráč dosáhne nejvyšší možný bodový zisk, tedy 300 bodů. To představuje, že v každém z frame musí zahrát strike.Prvním hráčem, kterému se to v soutěžním zápase na území České republiky povedlo, byl Silvester Gyertyák v březnu 2003 Všechny Perfect game v České republice b
testovací doplnění textu

